1914–1945

Po odeznění intenzivní antisemitské kampaně během Hilsnerovy aféry (1899–1900) četnost protižidovské produkce alespoň částečně poklesla. Výrazně se nakrátko projevila až při vzniku Československa: karikatury se snažily vyloučit Židy z rodící se československé společnosti, přesouvaly na ně zodpovědnost za negativní jevy jako obchod na černém trhu (obr. 1) a zpochybňovaly jejich loajalitu vůči novému státu (obr. 2). Československý stát se po své konsolidaci sice snažil proti otevřeným projevům náboženské a rasové nesnášenlivosti zasahovat, antisemitské karikatury přesto nebyly výhradní záležitostí antisystémových politických proudů (obr. 4–5), ale vycházely i v široce rozšířených periodikách (obr. 6–7). V období Protektorátu Čechy a Morava nacistická správa záměrně podporovala šíření protižidovských stereotypů. Karikatury vytištěné zejména v Arijském boji navozovaly představu, že válečné úsilí Sovětského svazu i československé exilové vlády mají ve skutečnosti řídit Židé (obr. 8, 10).

1914–1945

Ilustrativní příklady antisemitik


Kvantitativní údaje

Tabulka uvádí absolutní počet zjištěných antisemitik v jednotlivých lokalitách v daném časovém období (sloupec „abs.“) a procentuální zastoupení dané lokality ve vybraném časovém období (tj. relativní četnost, sloupec „rel.“).

lokalita absolutní počet antisemitik relativní četnost
celkem 543 100%
Praha 350 64.5
Brno 100 18.4
Hodonín 2 0.4
Hlinsko 2 0.4
Hradec Králové 5 0.9
Šumperk 2 0.4
Karlovy Vary 5 0.9
Mariánské Lázně 5 0.9
Františkovy Lázně 2 0.4
zahraničí 50 9.2
Olomouc 5 0.9
Kroměříž 3 0.6
Znojmo 2 0.4
Sokolov 2 0.4
Cheb 2 0.4
Liberec 2 0.4
Plzeň 2 0.4
Jeseník 2 0.4